Bylo by podezřelé, kdyby nás opozice chválila, tvrdí starosta Poděbrad Langr
Starosta Poděbrad Ladislav Langr hodnotí v obsáhlém rozhovoru pro Poděbradské noviny minulý rok, prozrazuje plány města na ten letošní a vyjadřuje se ke kontroverzním tématům, které pálí občany Poděbrad.
Jak byste zhodnotil z pohledu starosty města minulý rok?
V roce 2008 jsem – tehdy ještě jako jednatel KICu – připravil k vydání Poděbradský historický kalendář. V úvodním textu jsem tehdy napsal, že bych moc stál o to, aby se do Poděbrad vrátila slavná 30. léta, která dnes označujeme jako zlatý věk Poděbrad. Tehdy se stále něco zakládalo, stavělo, budovalo, zahajovalo, otevíralo. Dnes je to rok, co mohu nějakým způsobem směřování města ovlivnit. Během této doby jsme postupně už jen dokončili úspěšně započaté dílo bývalého vedením města v podobě rekonstrukce Mateřské školy ve Velkém Zboží, ulice Na Dláždění a hřiště u Základní školy Na Valech. Kromě toho jsme už v naší režii mimo jiné otevřeli novou poštu na Žižkově, vybudovali novou dvoutřídní Mateřskou školu v areálu ZŠ Na Valech, zpřístupnili ostrov pod zámkem, přestřihli pásku u obchodního centra Tesco, uvedli do provozu nový Svatojánský pramen, zpřístupnili novou atrakci – poděbradskou diorámu, vrátili zpět do parku bustu Antonína Dvořáka, zrekonstruovali levobřežní cyklostezku nebo třeba vybudovali novou kanalizaci v ulicích Chládkova, Šantlova a Hlaváčova. Zdaleka se ještě kýžený zlatý věk nevrátil, ale mám pocit, že jsme s naší koalicí vykročili správným směrem.
Mnoho věcí je stále ve fázi přípravy…
Samozřejmě, že jsou záměry, které mají takříkajíc delší dobu splatnosti. Například jsme loni chtěli spustit nový parkovací systém. S ohledem na všechny termíny budeme rádi, když se nám to podaří na podzim letošního roku. Také jsme chtěli ještě v minulém roce zrekonstruovat kolonádu. To se i kvůli nejrůznějším problémům a „tahanicím“ nepovedlo. V polovině února však oprava kolonády začne. Chtěli bychom, aby do zahájení lázeňské sezony byla připravena v blyštivé podobě a hlavně abychom v dubnu mohli na kolonádě a především pak na té zdevastované části Náměstí T. G. Masaryka, pořádat 80. ročník tradičních chodeckých závodů. Také, což se možná neví, chceme napojit zcela nový vrt minerální vody k Eliščinu pramenu na kolonádě, kde by mělo být po mnoha a mnoha letech opět vybudováno další pítko Poděbradky.
Velkou bolestí je také vlakové nádraží, souhlasíte?
Ano, stav nádraží nás trápí, prosadili jsme alespoň opravu zastávky ve Velkém Zboží. V případě hlavní budovy své sehrály loňské personální změny v Českých drahách. Nyní máme příslib, že do poloviny příštího roku má být nádraží kompletně opravené.
Překvapilo vás - v pozitivním či negativním slova smyslu - něco na funkci starosty města?
Překvapilo mě, že musíme spoustu i marginálních úkolů kontrolovat. Někdy totiž není automatické, že zadaný úkol je hned splněn. Například nebylo běžné, že úředníci odpovídali obratem na mailové dotazy. Ve vedení nepotřebujeme obratem hned vědět, že je věc hotová, ale potřebujeme vědět, že se na ní pracuje. To jsou základní principy, které musí fungovat. Totiž velmi mi vadí odkládání, v osobním i pracovním životě.
Jaké nejdůležitější akce či události čekají Poděbrady v letošním roce?
Bez ohledu na pořadí to bude určitě již zmíněný 80. ročník chodeckých závodů, který chceme spojit se sportovním dnem pro mládež. Připravujeme 50. ročník Poděbradských dnů poezie, kam chceme pozvat co nejvíce českých osobností. Příslib máme například už od Jany Štěpánkové nebo Hany Maciuchové. Ze sportovních akcí bych ještě „vypíchl“ sokolský župní slet a moc se těším na otevření nového zimního stadionu koncem roku. Současně věřím, že v březnu – na Dnu Poděbrad, budeme společně s hejtmanem kraje klepat na základní kámen železničního nadjezdu v Koutecké ulici.
V průběhu roku došlo k několika vyhroceným situacím, které rozdělovaly názory občanů města. První z nich byla dioráma.
Vnímám to tak, že kritikům diorámy postupně „došlo palivo“. Prvních čtrnáct dní byly ty hodně hlasité ohlasy spíše záporné, ale postupem času vyprchaly. A jak se říká: na suchý strom se přece kamení nehází. Schválně bych položil otázku čtenářům Poděbradských novin, kolik bylo do diorámy vhozeno do 31. prosince minulého roku peněz (správnou odpověď se dozvíte v příštím vydání PN). Musím však také přiznat, že například střecha diorámy nebyla dobře povedená a nyní v lednu bude opravena.
Ještě více rozruchu přineslo rozhodnutí zastupitelstva na umístění pamětní desky na počest člena odbojové skupiny bratří Mašínů Milana Paumera. Vy jste se při hlasování zdržel…
Ano. Pana Paumera v jistém smyslu slova uznávám jako statečného muže. Ale podle mého není statečnost totéž co hrdinství – tato slova se někdy chybně zaměňují. V kontextu veškerých událostí nepovažuji činy Milana Paumera za hrdinské. Zdržel jsem se i proto, že pan Paumer se podílel na protikomunistickém odboji a také sám nikoho nezabil. Navíc respektuji situaci, která v 50. letech v republice nastala, stejně jako fakt, že Paumer měl jako jediný ze skupiny odvahu vrátit se do vlasti.
Jakého diplomatického úspěchu města si ceníte za loňský rok nejvíce?
Určitě obnovení dlouho opomíjených styků s Piešťany; primátor tohoto slovenského města se k nám v únoru chystá. Také jsme dostali nabídku od izraelského města Netanya, které má velký zájem stát se partnerem našeho města.
Jak vnímáte kritiku především poděbradské ODS, například, co se prodeje městských bytů týče?
Občas slýchám, že prodáváme byty a získané peníze takzvaně projídáme za neinvestiční akce. Ono to zní lákavě. Jenže je otázka co, je a co není investiční akce. Výklad je různý. Opozice chce za každou cenu dokumentovat, jak špatní jsme hospodáři. Předložím fakta. Do konce loňského roku byl schválen prodej bytů v celkové hodnotě zhruba 55 milionů korun. Z takto získaných peněz byly financovány – případně v roce 2012 ještě s dalšími prostředky získanými z prodeje bytů budou financovány - projekty ve výši 65 milionů korun. Část finančních prostředků v řádu jednotek milionů byla použita na zvýšené náklady na dlouhodobě finančně podhodnocený úklid a údržbu města. Prodej určité části bytů považujeme za prodej zbytného majetku. Peníze z prodeje použijeme například na výstavbu nadjezdu a zimního stadionu, takže tyto finance v Poděbradech zůstanou.
Nejen prodej městských bytů byl však opozicí v zastupitelstvu kritizován…
Ono by bylo podezřelé, kdyby nás opozice chválila (úsměv). Jak říká jedno arabské přísloví, psi štěkají a karavana jde dál. Dám příklad: v květnu jsme na zastupitelstvu oznámili několik opravdu pozitivních informací (plánované otevření nové pošty, nový povrch parkoviště u Alberta, zpřístupnění ostrova, ad.). Prostě asi pět zcela apolitických a pro Poděbrady radostných změn. Lidé v hledišti a členové koalice začali spontánně tleskat. A zastupitelé po mé levé ruce – tedy ti z ODS, Volby pro město Poděbrady a ČSSD se (až na dvě výjimky) tvářili zcela netečně. Tak jsem si říkal, kdeže jsou ty předvolební fráze, že všem kandidátům jde o město! Kdo jiný by se měl radovat, že se práce daří, než zastupitelé?
Poslední otázka bude spíše z říše pohádek: kdybyste měl kouzelný prsten a jedno jediné přání, co by to bylo?
Uff, takové otázky moc rád nemám (úsměv). Osobně bych si nejvíc přál, abych mohl být ještě se svými rodiči. To je pro mě cennější než cokoliv jiného.
Aleš Kubelka
foto: (aku)