Filmový maratón uzavřel (načas) klubové promítání
Koncem roku se v sále Zámeckého biografu uskutečnil maratón filmových projekcí. Na nějakou dobu to bylo poslední promítání Filmového klubu v Poděbradech v dosavadní podobě.
Během dvou dnů se v Zámeckém biografu promítalo vždy dvanáct hodin a dohromady tedy šlo o čtyřiadvacet hodin projekcí Filmového klubu. Tak lze porozumět řeči čísel 12 + 12 = 24 v názvu výjimečné akce, během níž byly k vidění vedle uměleckých filmů také dokumenty, komedie a filmy pro děti. Cílem projektu bylo nabídnout divákovi každého věku i vkusu právě takový snímek, který mu vyhovuje. Nejstarším filmem, jenž mohli diváci zhlédnout, byl Kabinet doktora Caligariho z roku 1920. Tím nejnovějším pak francouzská komedie Milovaní, která měla v Česku premiéru koncem listopadu. Novinka, podobně jako ostatní filmy, přilákala do kina přibližně dvacítku návštěvníků. „Opět mě poděbradští kulturní občané překvapili v tom negativním smyslu slova, neboť jejich účast na této akci byla mizivá. Dá se také říct, že to nevybočilo z průměrného zájmu o filmové umění v průběhu roku,“ vyjádřil se k nízké návštěvnosti maratónu projekcí jeho dramaturg Čestmír Církva.
Dvoudenní akce byla zatím posledním promítáním poděbradského Filmového klubu, uskutečněným pod jeho vedením. „Je mi to líto, protože v Zámeckém biografu se jednou za čtrnáct dní scházela skvělá skupina lidí, která dokázala u filmů přemýšlet a vyznačovala se tím, že ze sálu odcházela až po skončení titulků. Jindy v kině sedím až do úplného konce promítání sám, a to mě jako filmového tvůrce velmi mrzí,“ uvedl Církva. Dramaturgie klubu se v posledních letech odvíjela tak, že dvakrát do měsíce byly promítnuty filmy ze současné evropské tvorby, které dostaly ocenění na některém z filmových festivalů. „Návštěvnost mezi deseti a patnácti diváky se může zdát malá, ale v porovnání s neklubovým obsazením kina tomu tak není. Promítali jsme věci, které u nás nejsou běžně k vidění. Poděbraďáci se tak mohli dostat k filmům, jež svou řečí promlouvají k lidem po celém světě. Skutečně jen umělecké filmy nás totiž nutí, abychom přemýšleli o jejich obsahu,“ dodal Církva.
Jak to bude s promítáním uměleckých filmů v Poděbradech dál? Na to odpověděl ředitel Městského kulturního centra Jakub Charvát: „V příštích měsících chci zrealizovat projekt ‚Jaro českého nezávislého filmu‘, kde se objeví vysoce kvalitní amatérské snímky. Klasika světového filmu dostane prostor v letním kině a nejpozději na podzim spustíme pravidelná promítání Filmového klubu, doplněná o odborné úvody a následné diskuse. Byl bych rád, kdyby se na nich externě podílel dosavadní dramaturg klubu.“
(lup, red)