Dříve proháněl Bendu se Sokolovským, nyní je z Matěje Sýkory druholigový „pianista“
Poděbradské noviny vyzpovídaly nejlepšího střelce poděbradského týmu. Matěje Sýkoru.
Jak jste spokojen s dosavadními výsledky poděbradského klubu?
Spokojený samozřejmě nejsem, tři výhry z dvanácti zápasů jistě netěší nikoho z týmu. Může to znít odvážně, ale myslím si, že jsme mohli mít o taková tři vítězství více. Vždyť jsme z devíti proher sedmkrát podlehli jednociferným rozdílem. Je ale třeba zmínit, že jsme - jestli se dobře pamatuji - jen dva zápasy odehráli v kompletní sestavě. To se na výsledcích pochopitelně musí projevit.
Jaká je v týmu parta a jaká panuje nálada v kabině?
Já teď s týmem nejsem v tak intenzivním kontaktu, protože se zotavuji ze zlomeniny prstu, ale myslím si, že nálada je i přes horší výsledky stále pozitivní. Když máte v týmu takové vyhlášené šprýmaře jako je třeba Honza „Pit" Vurm, splín se vám vyhýbá obloukem. Navíc je třeba být pořád v dobrém rozpoložení - jen tak mohou jít výkony nahoru. Takže nálada je dobrá, především ale bojovná a plná odhodlání.
Vy máte zkušenosti i s Mattoni NBL, která se v Poděbradech ještě donedávna hrála. Nestýská se vám trochu po nejvyšší soutěži?
Ani ne. S Mattoni NBL jsem stále v úzkém kontaktu jako fanoušek a novinář, a to mi stačí. Přestože to byla skvělá zkušenost a zajímavá životní etapa, pro mě je hlavní, že si můžu basket pořád užívat a hrát. Kde, to už je - řečeno s lehkou nadsázkou - fuk, poněvadž i v zápase týmů z chvostu nejnižší soutěže můžete zažívat takřka extatickou libost ze hry. Stejně jako třeba amatérskému pianistovi k blaženému pocitu stačí, když si neuměle zahraje Poděbradskou bránu. Co na tom, že La Fiestu od Chicka Corey neumí a možná ani nezná.
Jak moc důležitá je výška hráče pro basketbal? Vybavíte si nejmenšího hráče,kterého jste potkal na palubovce?
Řekl bych, že výška se hodí, ale v žádném případě není zcela nezbytné měřit víc než 180 cm. Menší hráči zase mohou mít výhodu v lepší stabilitě, jistějším driblinku (jsou „blíž" palubovce) a větší rychlosti. Nepočítám-li zápasy v kategorii minižáků, kdy jsme všichni toužili po tom, abychom vůbec dokázali vyskočit na síťku o poznání níže posazeného koše, nevzpomínám si na nějakého extrémního „skřeta". Na vlastní oči jsem ale viděl v zápase NBA Muggsyho Boguese, který měřil neuvěřitelných 160 cm.
Jaké máte cíle do zbytku sezony? Je něco co byste chtěl vzkázat fanouškům?
Cíl je jasný - opět předvést silné „poděbradské jaro" a udržet se v soutěži. Jsem přesvědčen, že v čele se zkušenými a přitom na hřišti nestárnoucími lídry „Nickem“ Krejčím a Robinem Vašíčkem se to povede! Lidem, kteří nás podporují anebo nám aspoň přejí, za přízeň moc děkuji a obecně bych chtěl fanouškům jen vzkázat, aby se nebáli na druhou ligu občas přijít podívat. Zaručuju jim, že se budou mít na co dívat.
(mko)